Irena Němcová
Jmenuji se Irena Němcová a jsem rodačka ze Dvora Králové nad Labem. Dlouho byl můj život úplně obyčejný – dělila jsem čas mezi rodinu a práci. Všechno se ale změnilo v době covidu, kdy jsem dostala nabídku dělat o víkendech společnost 96letému pánovi.
Žil sám, nemohl už chodit ven, ale byl to nesmírně vzdělaný člověk. Vařili jsme spolu, poslouchali hudbu a mluvili úplně o všem – o životě, politice, kultuře i minulosti. Od mládí skládal básně a jeho velkým snem bylo vydat je knižně. Rozhodla jsem se mu pomoci a převzala komunikaci s nakladatelstvím. Sbírka byla na světě.
Náš společný čas se naplnil jednoho večera, kdy zaplatil fakturu za tisk své knihy. Popovídali jsme si a on pak řekl: „Vezmi si ty stradivárky a zavolej záchranku.“ Nechtělo se mi, loučení bylo těžké a plné smutku. Do rána jsem jezdila na koloběžce po okolí, domů to nešlo. V 7:30 ráno zazvonil telefon: „Tatínek navždy odešel.“ Splnila jsem jeho poslední přání. Chtěl to tak.
Moje cesta k profesionální péči
Tento intenzivní a krásný půlrok mě ovlivnil natolik, že jsem se rozhodla pomáhat seniorům naplno. Nejprve jsem začala působit v Pečovatelské službě Dvora Králové nad Labem a následně jsem strávila čtyři roky jako zaměstnanec v Diakonii.
Vzhledem k tomu, že chci pro seniory dělat víc, než mi dovolovaly limity a časové možnosti v těchto zařízeních, rozhodla jsem se pokračovat v této činnosti soukromě.
